Přečetla jsem nedávno knížku "Heřmánkové údolí" od Hany Marie Körnerové. A před tím "Vyhnání Gerty Schnirch" od Kateřiny Tučkové. Hrdinky těchto knížek jsou tím, co prožily tak trochu podobné jedné ženě, kterou jsem poznala osobně.
O jejím osudu vím z vyprávění paní, u které jsem bydlela koncem 70. let během svého studia v Trutnově. Často odpoledne, když jsem přicházela ze školy, seděla u ní na kávě asi padesátiletá sousedka. S mojí bytnou mluvily německy, protože obě byly neodsunuté Němky. Po kávě chodívaly na prohlídku zahrady nebo do parku na procházku.
Vlastně vždycky, když začnou kvést šeříky, v televizi dávají více pořadů o válce a u pomníků padlých se objeví čerstvé květiny, vzpomenu si na ten příběh.
Osmnáctiletá dívka, kterou znásilnil Sovětský voják při osvobození Trutnova v květnu 1945. A dítě-syn, který byl při té hrůze počat. Tu paní si i se synem později vzal muž, který pracoval jako horník v nedalekých Svatoňovicích. Po těžkém pracovním úrazu zůstal invalidní... Byl mrzutý, zlý a svoji zlobu si vybíjel na ní i vyženěném synovi. Vybíjel skutečně agresívně – nejen slovními výpady a urážkami. Nosila vlasy sčesané tak, aby nebyla vidět jizva, kterou po jednom jeho útoku měla na spánku vedle oka.
V době, kdy jsem ji poznala, byla čerstvě vdovou. Paní bytná mi říkala, že je to poprvé, kdy vidí někoho tiše se radovat z odchodu svého životního partnera....
Přemýšlím o tom, jestli je vůbec možné, že se někdy zahojí rány, které způsobuje válka, násilí....? A kolik žen dnes a denně prožívá osudy Aničky z Heřmánkového údolí, Gerty z Vyhnání a paní Hermíny z Trutnova...?
:-) Tímto chci všem, kdo právě nemají co číst doporučit shora uvedené knížky. Fakt stojí za to přečíst si je.
Komentáře
"Vyhnání Gerty Schnirch" jsem četl a je to mazec...
@HelenaH: já měla klientku, babičku v 86 let, paní hodná, milou, spokojená, vychovala několik dětí...jenže když jsem dělala celkovou hygienu, tak nás pečovatelky kousala škrabala, byla agresivní, byl to boj...
Pak jsme se poradili i s rodinou zda nemá nějaké trauma atd.. A bydlela v mládí na pasekách a byla zneužitá Sovětským vojákem..Děs...
Za sebe si myslím, že ty jizvy se nikdy nezacelí, ale člověk se naučí s ní žít....protože musí, nic jiného
nezbývá...
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10318042579-ztracene-adresy/411235100191005-varakovy-paseky/
Děkuji za odkaz Leni. Kouknu na to, určitě.
Jo, dál člověk musí žít, ať zažije cokoli. Paní herečka Květa Fialová byla taky jednou z takových, co měly tuhle hnusnou zkušenost. Čas asi trochu ty rány zacelí, jizvu lze začesat nebo zakrýt mejkapem, ale to prožité ponížení....brrr
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.